Vítejte na našem webu

 Krkonoše - nejvyšší pohoří České republiky, ale i celé střední Evropy severně od Alp. Tvoří přirozenou hranici mezi Českou republikou a Polskem. Jsou nejvyšším pohořím soustavy geologicky starých nevápencových evropských středohor, tzv. Hercynidů. Krkonoše jsou velmi starým pohořím, jehož základy pocházejí z období starohor (Proterozoikum). Prošly několika horotvornými procesy za vzniku velmi složité geologické stavby. Jsou svědectvím většiny velkých geologických událostí, které se v této části Evropy odehrály od starohor do současnosti.

Krkonoše. Nejvyšší a možná i nejkrásnější české hory s nejvyšším vrcholem Sněžka (1 603 m, některé mapy uvádějí 1 602 m). A také hory nejpopulárnější a nejnavštěvovanější.

Pohoří, jehož rozloha činí 631 km² (z toho česká strana 454 km²), je protkáno hustou sítí turistických pěšin či lesních cest, hustou sítí turistických chat a horských bud, díky čemuž nabízí turistické vyžití prakticky po celý rok. Krkonoše se rozkládají v severovýchodních Čechách na hranicích s Polskou republikou. Na západě začínají Novosvětským sedlem sousedíc s Jizerskými horami, na východě pak Krkonoše sousedí s Jestřebími horami. Pohoří je zhruba tvořena dvěmi hřebeny – Hraničním hřbetem, jímž prochází česko – polská státní hranice, a Českým hřbetem. V Hraničním hřebeni pak nalezneme většinu nejvyšších Krkonošských vrcholů jako jsou Labský štít (1 472 m), Vysoké Kolo (1 506 m), Mužské kameny (1 416 m), Dívčí kameny (1 414 m), Malý Šišák (1 440 m), Sněžka (1 603 m) či Svorová hora (1 410 m). V bočních hřebenech pak nalezneme některé další významnější vrcholy, jako jsou Studniční hora (1 554 m), Luční hora (1 547 m), Kotel (1 435 m) aj.

Délka hřebene Krkonoš činí asi 40 km, délka pohoří asi 30 km a maximální šířka pohoří pak okolo 20 km. Na přechod hřebene Krkonoš nám tak bohatě postačí dva dny. To ovšem za ideálních podmínek a za pěkného počasí. V zimě či za nepříznivého počasí se může délka přechodu dramaticky změnit. Počasí dokáže být v Krkonoších poměrně vrtkavé. Průměrná roční teplota činí na hřebenech asi 0 °C a v podhůří 6 °C. Roční úhrn srážek činí 800 mm, na hřebenech až 1 400 mm, na nejvíce exponovaných místech až 1 600 mm. V zimě tady bývá 150 až cm sněhu. Souvislá sněhová pokrývka leží na hřebenech Krkonoš až 7 měsíců v roce. Reliéf Krkonoš má místy velehorský charakter, na jeho modelaci se v minulosti podílely četné ledovce, jež po sobě zanechaly v terénu typické ledovcové útvary jako jsou ledovcové kary (kotle) a morény. Jmenujme jen Labské jámy, Kotelní jámy, či na polské straně Sněžný kotel a Černý kotel či kotle s největšími krkonošskými plesy Wielki Staw či Maly Staw. Příroda Krkonoš je poměrně zachovalá a neobyčejně bohatá. To dokazuje i skutečnost, že jádrová část pohoří byla v roce 1963 vyhlášena Krkonošským národním parkem (KRNAP). Vždyť se tady nachází na 1 300 druhů kvetoucích rostlin, 240 druhů obratlovců (z toho 57 druhů savců a 165 druhů ptáků). Za návštěvu určitě stojí i tajemné pralesy či velké arktickou tundru připomínající rašeliniště, pro jejichž vznik a další vývoj jsou v Krkonoších vhodné podmínky. Rozloha tohoto nejstaršího českého národního parku je 425 čtverečních kilometrů, rozloha ochranného pásma parku činí 184 čtverečních kilometrů. Za zmínku stojí určitě i podhůří s množství zachovaných roubených stavení, tolik typických pro tuto část české krajiny.

• Přírodní podmínky
• Historie Krkonoš
• KRNAP
• Krkonošský místopis
• Krkonošské zajímavosti
• Turistická centra
• Lyžařská střediska
• Krkonoše pěšky
• Krkonoše na běžkách
• Krkonoše na kole
• Krkonošská kuchařka